Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Karel Marx



*Rezoluce ústřední rady o konfliktu v pařížské sekci[90]


I. rezoluce. Poněvadž občan Tolain už několikrát žádal o uvolnění z funkce a ústřední rada pokaždé odmítla jeho žádost přijmout, doporučuje rada tentokrát občanu Tolainovi a pařížskému vedení ještě jednou projednat, zda za nynějších okolností je takové zproštění funkce vhodné. Ústřední rada už předem souhlasí s každým usnesením, které výbor o této otázce přijme.[91]

II. rezoluce. Respektujíc přání 32 členů Mezinárodního dělnického sdružení, vyslovená na schůzi konané 24. února v Paříži, a věrna zásadám svrchovanosti a autonomie lidu, odvolává ústřední rada svou rezoluci o jmenování oficiálního obhájce pro francouzský tisk. Zároveň využívá rada této příležitosti a vyslovuje hlubokou úctu občanu Lefortovi, jehož si váží jako jednoho. z iniciátorů Mezinárodního dělnického sdružení i jako osvědčeného veřejného pracovníka vůbec;[92] dále protestuje rada proti zásadě, že by pouze ouvrier[a] mohl být funkcionářem v našem sdružení.[93]

III. rezoluce. Rada schvaluje nynější vedení doplněné o občana Vinçarda.

IV. rezoluce. Ústřední rada naléhavě žádá pařížské vedení, aby se dohodlo s občany Lefortem a Béluzem tak, že by oni a skupina dělníků, které zastupují, měli ve vedení tři členy. Rada vyslovuje toto přání, nemá však ani právo, ani úmysl diktovat svou vůli.

V. rezoluce. Protože pařížské vedení projevilo ochotu uznat přímého zástupce ústřední rady, jmenuje rada občana Schilyho svým zástupcem ve zmíněném vedení.

Soukromá instrukce Schilymu

"Rada prohlašuje, že nedojde-li k dohodě, je Lefortova skupina podle našich stanov (viz článek 7[b]) oprávněna založit po obdržení členských legitimací místní sekci Sdružení."

Toto je třeba sdělit in terrorem[c], ale důvěrně Fribourgovi a spol., aby učinili nezbytné ústupky, za předpokladu, že Lefort a Béluze (ředitel Banque du Peuple)[94] se opravdu vynasnaží přimět svou skupinu ke vstupu do Sdružení.



Napsal K. Marx
Schváleno ústřední radou
7. března 1865
  Podle rukopisu
Přeloženo z angličtiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — dělník. (Pozn. red.)

b — Viz tento svazek zde. (Pozn. red.)

c — jako vyhrůžku. (Pozn. red.)


90 Tyto rezoluce koncipované Marxem přijala ústřední rada 7. března 1865. Text se dochoval v protokolech ústřední rady a v rukopise, přiloženém k Marxovu dopisu Engelsovi z 13. března 1865, který obsahuje také soukromou instrukci Schilymu.

91 Tolainovo sdělení, že chce být uvolněn z funkce, protože byl nařčen ze styků s bonapartistickými kruhy, projednávala ústřední rada na zasedáních 7., 14. a 21. února 1865.

92 V dopise Hermannu Jungovi z 13. března 1865 vyslovil Marx politování nad tím, že po jednání na zasedání ústřední rady byly ve formulaci II. rezoluce učiněny "příliš velké ústupky Lefortovi".

93 Tento proudhonovský požadavek kladla také francouzská delegace na ženevském kongresu Internacionály v roce 1866, byl však ostře kritizován a kongres jej zamítl.

94 Je míněna banka "Crédit au travail" ("Úvěr práci"), kterou v roce 1863 založil v Paříži maloburžoazní socialista Jean Pierre Béluze k poskytování úvěrů výrobním a spotřebním družstvům a k mobilizaci úspor dělníků ve prospěch družstevního hnutí. Banka existovala do roku 1868.