Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
*Recenze o prvním dílu Marxova "Kapitálu" pro "Gewerbeblatt aus Württemberg"[197]
Karel Marx, Kapitál. Kritika politické ekonomie, dil I,
Hamburk, Meissner 1867[a]Upozorňujeme-li na toto dílo, není to rozhodně pro specificky socialistickou tendenci, kterou autor dává otevřeně najevo už v předmluvě.
Děláme to proto, že toto dílo, nehledě na jeho tendenci, obsahuje vědecký výklad a faktický materiál, jež si zaslouží veškerou pozornost. Nebudeme se tu zabývat knihou po její vědecké stránce, neboť to není naším úkolem, a omezíme se tedy pouze na faktickou.
Máme za to, že ani v němčině, ani v žádné cizí řeči neexistuje dílo, v němž by byly tak jasně a zevrubně rozebrány základní rysy nových dějin průmyslu od středověku až po dnešek, jako je tomu na str. 302-495 této knihy ve třech kapitolách: kooperace, manufaktura a velký průmysl. Každá jednotlivá stránka průmyslového pokroku je tu na příslušném místě po zásluze vyzvednuta, a i když tu a tam proráží specifická tendence, musíme autorovi po právu přiznat, že nikde neupravuje fakta podle své teorie, ale snaží se naopak vykládat svou teorii jako výsledek fakt. Tato fakta čerpal vždycky z nejspolehlivějších pramenů, a pokud jde o poslední dobu, z autentických pramenů, které nejsou v současné době v Německu známé: z anglických parlamentních zpráv. Němečtí podnikatelé, kteří se na svou průmyslovou činnost nedívají jen z hlediska denního výdělku, ale vidí v ní podstatný článek v celém rozvoji velkého moderního průmyslu všech zemí a zajímají se proto i o to, co bezprostředně nesouvisí s jejich odvětvím, naleznou tu bohatý zdroj poučení a budou nám povděčni, že jsme je na něj upozornili. Už dávno totiž minula doba, kdy každé odvětví podnikání si poklidně existovalo samo pro sebe; dnes závisí jedno na druhém, ale také na pokroku ve vzdálených zemích i v těch nejbližších; a na měnící se konjunktuře světového trhu. A jestliže — což je docela dobře možné — nové smlouvy Celního spolku[199] budou mít za následek omezení dosavadní celní ochrany, bude pro všechny naše továrníky nezbytné seznámit se povšechně s dějinami nového průmyslu, aby se z nich předem naučili, jak si při takových změnách nejlépe počínat. Větší vzdělanost, která nás Němce přes politickou roztříštěnost vždycky znovu zachránila, byla by i v tomto případě nejlepší zbraní, kterou bychom mohli uplatnit proti hrubě materiálním Angličanům.
To nás přivádí k jiné otázce. Při novém zákonodárství Celního spolku může brzy nastat chvíle, kdy sami továrníci budou požadovat, aby ve státech, jež jsou členy spolku, byla v továrnách pracovní doba upravena stejně. Bylo by zřejmě nespravedlivé, kdyby v jednom státě byla pracovní doba, zejména dětí a žen, ponechána zcela na libovůli továrníka, zatímco v jiném státě by byla podstatně omezena. Stěží bude možné obejít se bez nějaké dohody o společných ustanoveních v tomto směru, zejména kdyby skutečně mělo dojít ke snížení ochranných cel. Jenže v této věci máme v Německu jen velmi nedostatečné, dokonce takřka vůbec žádné zkušenosti a jsme tedy odkázáni jen na poučení, která si můžeme vyvodit ze zákonodárství jiných zemí, zejména Anglie, a z plodů, které tam přineslo. A tady prokázal autor německému průmyslu velkou službu tím, že na základě oficiálních dokumentů co nejpodrobněji popsal dějiny anglického továrního zákonodárství a jeho výsledků (viz str. 207-281, 399-496 a na různých místech dále). O celé této stránce dějin anglického průmyslu se v Německu téměř nic neví a každý se bude divit, až se doví, že zatímco parlamentním zákonem z letošního roku bylo postaveno přinejmenším půldruhého miliónu dělníků pod vládní kontrolu, je nyní v Anglii podřízena dozoru úředníku nejen skoro všechna práce v prúmyslu, ale také většina práce domácké a část práce zemědělské, a že její délka je přímo či nepřímo omezena. Vyzýváme naše továrníky, aby se nedali odradit tendencí této knihy a dúkladně si prostudovali zejména tuto její část; dříve nebo později budou jistě stát před stejným problémem!
Napsal B. Engels 12.-13. prosince 1867
Otištěno v "Gewerbeblatt aus Württemberg",
čís. 306 z 27. prosince 1867Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Karl Marx. Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie. Erster Band. Hamburg, Meissner, 1867. (Pozn. red.)
198 Tato recenze byla uveřejněna bez podpisu prostřednictvím Ludwiga Kugelmanna v listu "Gewerbeblatt aus Württemberg", čís. 306 z 27. prosince 1867.
"Gewerbeblatt aus Württemberg" ["Wtirttemberský průmyslový list"] — německý týdeník, orgán německých obchodních a průmyslových kruhů; vycházel ve Stuttgartu od roku 1849.
199 Účelem nových smluv Celního spolku, uzavřených 16. května 1865 a 8. července 1867, bylo povzbudit svobodu obchodu.