Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
{520} *Prohlášení generální rady redakcím italských novin
k článkům Mazziniho o Internacionále[383]
Mezinárodní dělnické sdružení
256, High Holborn, London, W. C.
6. prosince 1871Redaktorovi listu "La Roma del Popolo" Pane redaktore,
dovolávám se vašeho smyslu pro čest a žádám, abyste uveřejnil připojené prohlášení. Vedeme-li boj, veďme jej čestně.
Přijměte můj uctivý pozdrav.
B. Engels
tajemník generální rady pro Itálii
Mezinárodní dělnické sdružení
{521} Redakci listu "Roma del Popolo" V čís. 38 "Roma del Popolo" uveřejňuje občan G. Mazzini první článek ze série nazvané "Dokumenty o Internacionále". Předem upozorňuje veřejnost:
"Nashromáždil jsem... ze všech pramenů, kterých jsem se jen mohl dopídit, všechny její dokumenty, všechna ústní i písemná prohlášení jejích vlivných členů."
To jsou tedy dokumenty, do jejichž zveřejňovám se pouští. Pro začátek uvádí dvě ukázky.
I. "Zříkání se (politické činnosti) šlo tak daleko, že někteří ze zakládajících francouzských členů nabídli Ludvíku Napoleonovi, že se zřeknou veškeré politické činnosti, jen když poskytne dělníkům určité materiální výhody."
Očekáváme od občana Mazziniho důkazy tohoto tvrzení, jež prohlašujeme za pomlouvačné.
II. "Bakunin v jedné své přednášce na kongresu společnosti míru a svobody v Bernu roku 1868 řekl: Chci vyrovnání jednotlivců a tříd; bez toho není možná idea spravedlnosti a nebude nastolen mír. Dělník nesmí už být šálen dlouhými řečmi. Je třeba říci mu, co má chtít, neví-li to sám. Jsem kolektivista, a ne komunista, a žádám-li zrušení dědictví, žádám to proto, aby se co nejrychleji dospělo k sociální rovnosti."
Zda občan Bakunin tato slova pronesl nebo ne, není naprosto naší věcí. Generální rada jen pokládá za nutné poznamenat:
1. že tato slova, podle vyjádření Mazziniho samého, byla pronesena na kongresu nikoli Internacionály, ale buržoazní Ligy míru a svobody;
2. že kongres Internacionály konaný v Bruselu v září 1868 prohlásil ve zvláštní rezoluci, že s tímto kongresem Ligy miru a svobody nemá nic společného;[384]
3. že když občan Bakunin pronášel zmíněná slova, nebyl vůbec členem Internacionály;
4. že generální rada se vždy stavěla proti opětovným pokusům nahradit široký program Internacionály (který umožnil přístup do jejích řad i Bakuninovým stoupencům), úzkým a sektářským programem Bakuninovým, jehož přijetí by rázem vyloučilo ohromnou většinu členů Internacionály;
5. že tedy Internacionála naprosto nemůže vzít na sebe odpovědnost {522} za skutky a individuální prohlášení občana Bakunina. Pokud jde o další dokumenty o Internacionále, jejichž brzké uveřejnění občan Mazzini oznamuje, generální rada předem prohlašuje, že odpovídá jen za oficiální dokumenty, jež vydala.
Z pověření a jménem generální rady
Mezinárodního dělnického sdružení
tajemník pro Itálii
Bedřich Engels
Otištěno v listech
"La Plebe",
čiš. 144 z 12. prosince 1871,
"Gaazzettino Rosa",
čiš. 345 z 12. prosince 1871 a
"La Roma del Popolo",
čís. 43 z 21. prosince 1871Podle textu "La Roma del Popolo"
srovnaného s konceptem Engelsova rukopisu
ve francouzštině a italštině
Přeloženo z italštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).383 Prohlášení generální rady redakci italského listu "Roma del Popolo" napsal Engels jako odpověď na pomlouvačné výpady Mazziniho proti Internacionále, které list uveřejnil. Podle Engelsovy poznámky v konceptu byl text prohlášení poslán ve dnech 5.-7. prosince 1871 kromě listu "Roma del Popolo" i několika dalším listům: "Il Motto d'Ordine" ["Heslo"], ,"Il Ciceruacchio", "L'Eguaglianza", "Plebe", "Proletario Italiano", "Gazzettino Rosa".
"La Roma del Popolo" ["Lidový Řím, týdeník pro otázky náboženské filosofie, politiky, literatury"] - maloburžoazně demokratický list, vycházel v Římě v letech 1871 a 1872. Uveřejňoval Mazziniho články proti Internacionále.
384 Bruselský kongres Mezinárodního dělnického sdružení (5.-13. září 1868) se usnesl odmítnout pozvání k oficiální účasti na kongresu Ligy míru a svobody, který se měl konat v Bernu. Rezoluce dovolovala členům Internacionály účastnit se tohoto kongresu jen jako soukromé osoby (viz "Troisième Congres de l'Association Internationale des Travailleurs. Compte-rendu officiel" ["Třetí kongres Mezinárodního dělnického sdružení. Oficiální zpráva"] Brusel 1868, str. 40).
Liga míru a svobody - měšťácká pacifstická organizace, založená v roce 1867 ve Švýcarsku řadou maloburžoazních a buržoazních republikánů a liberálů (za aktivní účasti Victora Huga, Giuseppe Garibaldiho aj.). V letech 1867 a 1868 působil v Lize Bakunin. Na počátku své činnosti se Liga pokusila pod vlivem Bakuninovým využít pro své cíle dělnického hnutí a Mezinárodního dělnického sdružení. Prohlašovala, že je možno skoncovat s válkou vytvořením "Spojených států evropských", a tak vyvolávala v masách falešné iluze a odváděla proletariát od třídního boje. Na druhém kongresu Ligy míru a svobody, který se konal v Bernu ve dnech 21.-25. září 1868, navrhl Bakunin rezoluci, která hlásala nezbytnost ekonomického a sociálního "vyrovnání tříd". Bakunin nezískal podporu, neboť kongres rezoluci velkou většinou hlasů zamítl. Bakunin se svými stoupenci pak z Ligy míru a svobody vystoupil a ještě téhož roku založil Alianci socialistické demokracie (viz poznámku [322]).