Marxistický internetový archiv - Česká sekceK. Marx
{266} *Dopis V. I. Zasuličové[197]
Londýn 8. března 1881
41, Maitland Park Road, Londýn N. W.Drahá občanko,
nervová choroba, která mě v posledních deseti letech občas postihuje, mi znemožnila odpovědět na Váš dopis ze 16. února dříve. Je mi líto, že Vám nemohu podat stručný a k publikování vhodný výklad otázky, s níž jste mě poctila. Před několika měsíci jsem už práci na totéž téma slíbil petrohradskému výboru[198]. Doufám však, že několik řádek postačí Vás zbavit všech pochybností o nedorozumění týkajícím se mé takzvané teorie.
Rozebíraje genezi kapitalistické výroby, říkám:
"Základem kapitalistického systému je tedy radikální odloučení výrobce od výrobních prostředků... základem celého tohoto procesu je vyvlastnění zemědělců. Dosud bylo radikálně provedeno jen v Anglii... Ale všechny ostatní západoevropské země procházejí týmž vývojem" ("Kapitál", francouzské vydání, str. 315).[199]
"Historická nevyhnutelnost" tohoto vývoje je tedy výslovně omezena na západoevropské země. Důvod tohoto omezení vysvítá z následující pasáže v kapitole XXXII:
"Soukromé vlastnictví založené na osobní práci... je zatlačováno kapitalistickým soukromým vlastnictvím založeným na vykořisťování práce druhých, na námezdní práci" (tamtéž, str. 341).
V tomto vývoji probíhajícím na Západě jde tedy o přeměnu jedné formy soukromého vlastnictví v jinou formu soukromého vlastnictví. U ruských rolníků by se však naopak proměňovalo jejich společné vlastnictví ve vlastnictví soukromé.
Rozbor podaný v "Kapitálu" neposkytuje tedy žádné argumenty {270}******ani pro životaschopnost vesnické občiny, ani proti ní, ale speciální studium, které jsem jí věnoval a k němuž jsem si opatřil materiály z původních pramenů, mě přesvědčilo, že tato občina je opěrným bodem sociálního obrození Ruska; aby však mohla takovou funkci plnit, bylo by zapotřebí odstranit napřed rozkladné vlivy, jimž je ze všech stran vystavena, a pak jí zajistit normální podmínky pro přirozený rozvoj.
Uctivě se Vám poroučím, drahá občanko,
Váš oddaný
Karel Marx
Napsal K. Marx 8. března 1881
Poprvé otištěno
v "Archiv Marxa i Engelsa",
kniha I, 1924Podle rukopisu
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).197 Dopisem z 8. března 1881 odpovídá Marx Věře Ivanovně Zasuličové na její dopis ze 16. února 1881. Jménem svých soudruhů, kteří později vstoupili do skupiny "Osvobození práce", prosí Věra Zasuličová Marxe, aby jí sdělil, jak se dívá na perspektivy historického vývoje Ruska a zejména co soudí o osudu ruské vesnické občiny.
Věra Zasuličová psala Marxovi, že jeho "Kapitál" je v Rusku velmi populární a že má velmi významnou úlohu v diskusích revolucionářů o agrární otázce v Rusku a o vesnické občině. "Vy sám víte nejlépe," psala, "jak palčivá je v Rusku tato otázka... Hlavně pro naši socialistickou stranu... V poslední době často slýcháme, že vesnická občina je archaická forma, kterou dějiny, vědecký socialismus - zkrátka všechno, co je naprosto nesporné - odsoudily k zániku. Lidé, kteří to hlásají, se nazývají Vašimi žáky, ,marxisty'... Proto, občane, zajisté pochopíte, jak velice nás zajímá Vaše mínění o této otázce a jak velkou službu byste nám prokázal, kdybyste nám vyložil své názory na to, jaký asi bude osud naší vesnické občiny, a na teorii, podle níž je historicky nevyhnutelné, aby všechny země na světě prošly všemi fázemi kapitalistické výroby."
Když si Marx připravoval odpověď na tento dopis, vypracoval čtyři koncepty, jež dohromady tvoří obsahově neobyčejně bohatou skicu o ruské vesnické občině a kolektivní formě zemědělské výroby. Koncepty dopisu Věře Zasuličové (s výjimkou posledního, čtvrtého, který textově téměř úplně souhlasí s dopisem, jsou otištěny v tomto svazku {str. 422-442} v oddílu "Z Marxovy a Engelsovy rukopisné pozůstalosti").
198 Petrohradský výbor byl výkonný výbor tajné organizace "Narodnaja volja" ("Svoboda lidu"). Jeho členové (narodovolci) byli utopičtí socialisté, kteří si vytkli za úkol svrhnout pomocí individuálního teroru carské samoděržaví a dobýt politické svobody.
199 Pasáže z "Kapitálu" citované v tomto dopise jsou převzaty z francouzského vydání "Kapitálu", jehož text se poněkud liší od textu německého vydání (viz Karel Marx, "Kapitál", díl I, str. 754, 756 a 803). O rozdílnostech v textu viz poznámku [89].